Publikovaná čísla

Na začátku léta jsme si udělali pracovní, dalo by se říct teambuildingový výlet do Nového Boru a okolí. Prostě jsme se vydali mrknout se na nyní už slavné sídlo firmy Lasvit od ateliéru ov-a. A tamní kolegové nás také vzali do sklárny v Lindavě.

Skláři jsou elitou mezi dělníky, stojí na pomezí mezi řemeslníky a umělci. Sledovat je při práci je paráda. Měli jsme tu čest něco takového chvíli pozorovat. A právě v lindavské sklárně jsme narazili na hlasitého Luigiho. Luigi je pomocník. Postava jako strýček Pepin z Hrabalových Postřižin. Ujali se ho místní skláři, když ho objevili na ulici. Pomohli mu, přivedli ho mezi sebe. Luigi se zapracoval a jejich čin jim splácí pracovitostí a humorem. Vedle vnějších znaků je na tomto příběhu nejzajímavější jeho lidský rozměr. Luigiho osud určila dobrá vůle několika lidí.

A teď se dostávám k těm indiánům. Když třídní učitel mého syna vypouštěl své oktavány na červnovém maturitním večírku do světa, rozloučil se s nimi příběhem: Indiánský dědeček kolem sebe shromáždil malé děti svého kmene a vyprávěl jim. Máte v sobě dva vlky, řekl. Jeden je plný závisti, zloby a lenosti. Druhý je hodný, spravedlivý a pracovitý. S oběma vlky musíte žít. Ale dědečku, ptaly se děti, který vlk přepere kterého? Který vlk v nás zvítězí? Zvítězí ten, řekl jim starý indián, kterého budete krmit.

Jak je vidět, platí to nejen mezi indiány, ale také mezi skláři v Lindavě.

Martin Verner